{ "slug": "hrach", "name": "Hrách", "aliases": [ "hrách setý", "hrášek", "hrachy", "cukrový hrách", "dřeňový hrách" ], "type": "zelenina", "latin": "Pisum sativum", "family": "bobovité", "volume": 210, "confidence": "high", "metaDescription": "Kdy sít hrách, jak ho zalévat a kdy sklízet. Raný přímý výsev už od března (hrách snáší chlad), postupné výsevy do července, sklizeň od června.", "intro": "Hrách je otužilá bobovitá zelenina, kterou v českých podmínkách vyséváme přímo na záhon brzy zjara, už od března, protože semena klíčí i v chladu. Kulatozrnné a cukrové odrůdy snášejí chlad nejlépe a sejí se nejdříve, citlivější dřeňový hrách až v dubnu. Postupnými výsevy ve čtrnáctidenních intervalech až do poloviny července prodloužíme sklizeň, která u raných odrůd začíná zhruba za dvanáct týdnů, tedy už od června. Hrách poutá vzdušný dusík, takže se prakticky nehnojí.", "editorial": "Hrách patří k nejranější zelenině na zahradě a je vděčný i pro začátečníky. Vysévá se přímo na stanoviště, předpěstování nepotřebuje. Velkou výhodou je jeho odolnost vůči chladu, osivo klíčí už při teplotách kolem bodu mrazu, nejlépe se mu daří při 14 až 18 °C, takže s výsevem můžeme začít hned, jakmile na jaře oschne půda.\nRozlišujeme tři hlavní druhy. Kulatozrnný (hladký) hrách je nejotužilejší a seje se nejdříve. Dřeňový (svraskalý) hrách má sladší vyloupaná zrna na vaření i mražení, je ale citlivější, proto se vysévá až v dubnu. Cukrový hrách (mangetout) se sklízí celý i s mladým křehkým luskem, dokud v něm nejsou zrna příliš patrná. Vyšší a pnoucí odrůdy potřebují oporu, po které je třeba mladé rostliny navést, aby neležely na zemi.\nJako bobovitá rostlina hrách poutá pomocí hlízkových bakterií na kořenech vzdušný dusík, a proto nepotřebuje přihnojovat dusíkem, naopak po sobě zanechává obohacenou půdu a je výbornou předplodinou. Na stejné místo jej ale vracíme nejdříve po čtyřech až šesti letech. Vyhovuje mu neutrální až mírně zásadité pH kolem 6,5 až 7 a stálá, ne přemokřená vláha.", "attributes": [ { "item": "Typ", "detail": "otužilá bobovitá zelenina, jednoletá; poutá vzdušný dusík" }, { "item": "Stanoviště", "detail": "slunné až mírně polostinné, vzdušné; nesnáší přemokření ani silné parno" }, { "item": "Citlivost na mráz", "detail": "nízká, osivo klíčí už při teplotách kolem +1 °C" }, { "item": "Optimální teplota", "detail": "14 až 18 °C, klíčí i v chladu" }, { "item": "Hloubka výsevu", "detail": "4 až 6 cm; v řádku 3 až 5 cm, řádky 12 až 30 cm dle vzrůstu" }, { "item": "Vegetační doba", "detail": "rané odrůdy zhruba 66 až 88 dní (cca 12 týdnů) od výsevu" }, { "item": "pH půdy", "detail": "neutrální až mírně zásadité, 6,5 až 7; odstup v osevu 4 až 6 let" } ], "actions": { "sazet": { "months": [ 3, 4 ], "secondaryMonths": [ 5, 6, 7 ], "secondaryLabel": "postupné výsevy", "page": true, "faqQueries": [ "kdy sít hrách", "kdy vysévat hrách", "kdy zasít hrách", "kdy sázet hrášek", "kdy sít cukrový hrách" ], "summary": "Raný přímý výsev už od března (hrách snáší chlad), dřeňové odrůdy až v dubnu; postupnými výsevy do poloviny července prodloužíte sklizeň.", "detail": "Hrách se vysévá přímo na záhon a nepotřebuje předpěstování. Díky odolnosti vůči chladu s ním můžeme začít velmi brzy, už od března, v teplejších oblastech od druhé poloviny března, jakmile na jaře oschne půda. Osivo klíčí už při teplotách kolem bodu mrazu, nejlépe při 14 až 18 °C, takže se časného výsevu není třeba obávat.\nPořadí výsevu řídí druh. Kulatozrnné (hladké) a cukrové odrůdy snášejí chlad nejlépe a sejí se nejdříve. Citlivější dřeňový (svraskalý) hrách vyséváme až v dubnu, aby ve studené vlhké půdě nehnil. Postupnými výsevy ve čtrnáctidenních intervalech od března do dubna, případně letním výsevem až do poloviny července, si zajistíme plynulou sklizeň po celou sezonu.\nSemena vyséváme do hloubky 4 až 6 cm, v řádku po 3 až 5 cm nebo po 3 až 4 zrnech do hnízda. Vzdálenost řádků volíme podle vzrůstu: u nízkých odrůd stačí 12 až 15 cm, u vyšších a poléhavých 20 až 30 cm, pnoucí odrůdy sejeme do hnízd 10 až 15 cm od sebe. Vyšším a pnoucím odrůdám hned připravíme oporu, keříky, pletivo nebo síť, a mladé rostliny na ni navedeme, aby neležely na zemi a dobře se provětrávaly.", "tips": [ "Kulatozrnné a cukrové odrůdy sejte nejdříve, dřeňový hrách až v dubnu.", "Vyšším odrůdám připravte oporu hned při výsevu a rostlinky na ni naveďte." ] }, "zalevat": { "months": [ 4, 5, 6, 7 ], "summary": "Pravidelně hlavně při klíčení, kvetení a tvorbě lusků; za sucha vydatně. Hrách nesnáší přemokření ani dlouhé parno.", "detail": "Hrách nemá na vláhu přehnané nároky, klíčové jsou ale tři fáze: klíčení a vzcházení, kvetení a tvorba lusků. V těchto obdobích zalévejte pravidelně a za dlouhodobého sucha i vydatně, jinak lusky špatně nasadí a zrna zůstanou drobná. Současně hrachu nesvědčí přemokření ani příliš silné parno, přemokřená půda podporuje kořenové choroby. Mulčování pomáhá udržet rovnoměrnou vlhkost.", "tips": [ "Nejvíc vody potřebuje hrách při kvetení a nalévání lusků.", "Vyhněte se přemokření, ve vlhku snáze napadnou kořeny choroby." ] }, "sklizet": { "months": [ 6, 7, 8 ], "summary": "Rané odrůdy zhruba 12 týdnů po výsevu, tedy od června; lusky sklízejte postupně, dokud nejsou přezrálé.", "detail": "Sklizeň hrachu začíná u raných odrůd zhruba dvanáct týdnů (asi 66 až 88 dní) po výsevu, takže časné březnové výsevy sklízíme už od června. Díky postupným a letním výsevům pak může sklizeň pokračovat přes červenec a srpen až do časného podzimu. Lusky se nesklízejí najednou, ale postupně, jakmile mají zrna dostatečnou velikost, ale ještě nejsou tvrdá a přezrálá.\nCukrový hrách (mangetout) sklízíme nejdříve, ještě mladý a křehký, dokud v luscích nejsou zrna příliš patrná, protože se konzumuje celý i s luskem. Dřeňový a kulatozrnný hrách necháme nalít, sklízíme jej na vyloupání, když jsou zrna plná, šťavnatá a sladká; přezrálá zrna moučnatí a ztrácejí chuť. Pravidelná sklizeň přitom rostlinu povzbuzuje k nasazování dalších lusků.\nSklízejte raději obden a uloupnuté lusky rychle zpracujte nebo zamrazte, cukernatost zrn po sklizni rychle klesá. Na konci sklizně můžeme nať ponechat na záhonu nebo zapravit do půdy, protože kořeny s hlízkami obohacují stanoviště o dusík pro následnou plodinu.", "tips": [ "Cukrový hrách sklízejte mladý i s luskem, dřeňový až plně nalitý.", "Sklízejte obden a rychle zpracujte, sladkost zrn po sklizni rychle klesá." ] } }, "problems": [ { "item": "Padlí hrachu", "detail": "bílý moučnatý povlak na listech, silnější koncem léta za teplého suchého počasí; pomáhá vzdušný spon, časný výsev a odolné odrůdy." }, { "item": "Obaleč hrachový", "detail": "housenky pronikají do lusků a poškozují zrna zevnitř; omezí jej časný výsev a střídání stanoviště, případně ochrana porostu." }, { "item": "Mšice", "detail": "saje na vrcholcích a mladých luscích, oslabuje rostliny a přenáší virózy; pomáhá kontrola porostu a mýdlový roztok." } ], "companions": [ "mrkev", "okurky", "salat", "redkvicka", "brambory" ], "faq": [ { "q": "Kdy sít hrách?", "a": "Hrách se vysévá přímo na záhon brzy zjara, už od března, protože semena klíčí i v chladu. Kulatozrnné a cukrové odrůdy snášejí chlad nejlépe a sejí se nejdříve, citlivější dřeňový hrách až v dubnu. Postupné výsevy lze opakovat až do poloviny července." }, { "q": "Snese hrách mráz?", "a": "Ano, hrách je otužilá plodina, osivo klíčí už při teplotách kolem bodu mrazu a nejlépe se mu daří při 14 až 18 °C. Mladé rostlinky snášejí jarní ochlazení, proto se hrách řadí k nejranější zelenině, kterou lze vysévat hned, jakmile oschne půda." }, { "q": "Jak hluboko sít hrách a jak daleko od sebe?", "a": "Hrách vyséváme do hloubky 4 až 6 cm, v řádku po 3 až 5 cm nebo po 3 až 4 zrnech do hnízda. Vzdálenost řádků volíme podle vzrůstu odrůdy: u nízkých 12 až 15 cm, u vyšších a poléhavých 20 až 30 cm. Pnoucí odrůdy sejeme do hnízd zhruba 10 až 15 cm od sebe." }, { "q": "Musí se hrách hnojit?", "a": "Přihnojovat dusíkem není nutné. Hrách je bobovitá rostlina, která pomocí hlízkových bakterií na kořenech poutá vzdušný dusík, takže si ho zajistí sama. Roste i v lehčí, méně živné půdě a po sobě ji o dusík dokonce obohacuje, proto je dobrou předplodinou." }, { "q": "Kdy sklízet hrách?", "a": "Rané odrůdy se sklízejí zhruba 12 týdnů po výsevu, tedy už od června, pozdější a letní výsevy přes červenec a srpen. Lusky sbíráme postupně, jakmile mají zrna dostatečnou velikost, ale ještě nejsou přezrálá. Cukrový hrách sklízíme mladý i s luskem." }, { "q": "Potřebuje hrách oporu?", "a": "Vyšší a pnoucí odrůdy oporu potřebují, připravíme jim keříky, pletivo nebo síť hned při výsevu a mladé rostliny na ni navedeme, aby neležely na zemi. Nízké zákrskové odrůdy se obejdou bez opory nebo jim stačí lehké přihrnutí." } ], "related": [ "mrkev", "okurky", "brambory", "celer" ], "sources": [ { "title": "Agromanuál.cz, Hrách, atlas plodin", "url": "https://www.agromanual.cz/cz/atlas/plodiny/plodina/hrach", "note": "odborný atlas, časný jarní výsev, hloubka setí, fixace vzdušného dusíku, choroby, osevní postup" }, { "title": "MoravoSeed, Hrách setý dřeňový", "url": "https://moravoseed.cz/sortiment/faq.php?id=26", "note": "dřeňový a cukrový hrách, výsev brzy zjara až do července, zálivka v době květu" }, { "title": "Hrách setý, Wikipedie", "url": "https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrách_setý", "note": "botanický základ, čeleď bobovité, poddruhy a druhy hrachu" } ], "sourceNotes": "Termíny jsou kalibrované pro nížinné a pahorkatinné podmínky ČR (zóna 6 až 7). Měsíce sklizně odvozené z vegetační doby 66 až 88 dní pro rané odrůdy a postupných výsevů.", "url": "https://rokzahradkare.cz/rostliny/hrach/" }